Nova Alea: Ach ta GENTRIFIKACE!

Nova Alea: Ach ta GENTRIFIKACE!
Paolo Pedercini (2016). Nova Alea (Windows, Mac Os, Linux).

Nova Alea je posledním počinem vývojářského studia Molleindustria, kteří mají na svědomí několik online her, včetně satirických simulátorů nebo politicky inkorektních her v podobě Orgasm Simulator. To vše má na svědomí italský game designér Paolo Pedercini, který je mimo jíné profesorem na universitě v Pittsburghu, kde se zabývá mediální produkcí a herním designem. Hra vznikla v roce 2016, jako indie hra je volně přístupná online a je především určená k rozšíření povědomí o jistých ekonomických jevech/problémech ve společnosti. Je to hra zabývající se problémem gentrifikace, kterému můžeme rozumět jako skupováním nemovitostí bohatší vrstvou obyvatelstva, což má za následek vytlačování nízkopříjmových vrstev obyvatelstva z dané lokality.  

Celý příběh, pokud by se to dalo tak nazvat, se odehrává na čtvercové podobizně města, herní šachovnici, kde se odehrává trh nemovitostí.

“For its masters, the city was a matrix of financial abstractions.”

Herní mechanizmus se pak opírá o systém skupování nemovitostí při jejich nízkých cenách a jejich prodejem ještě před tím, než takzvaná bublina praskne, tudíž za nejvyšší možnou cenu, za cílem nejvyššího profitu, při čemž se celý trh hýbe a staré nemovitosti zanikají a vznikají nové příležitosti pro další investice. Jako herní pole vám slouží čtvercová šachovnice s bloky, které se svojí hodnotou zvyšují i svojí výšku, od malých domečků až po vysoké mrakodrapy. Když jejich výška, tudíž i hodnota, vzroste do určitého bodu, zaniknou. Celou hru pak můžeme ovládat levým tlačítkem myši a to tak, že po kliknutí na daný blok, nemovitost koupíme, označíme ji tak růžovou barvou a opětovným kliknutím zase prodáme. Po takovémto krátkém seznámení se základními herními mechanizmy, dá hra hráči najevo, že jeho počínání ve hře bude mít i nějaké následky a bude ovlivněno to, jak se bude hra odvíjet, v tomto případě skončí jakýsi úvod/tutorial a začne samotná hra. Celá hra je podkreslena syntetickým hlasem, který by se dal označit za vypravěče, který udává celé hře jakousi futuristickou, utopistickou atmosféru a je to právě ten hlas, který ohlašuje příchozí jevy a další dění ve hře.

“Impossible prices drove old residents away and drained the one who couldn´t leave...Neighborhood that made Nova Alea unique were replaced with dull repositories of wealth.”

Po nějaké době hraní, podkreslující hlas navodí téma gentrifikace a zároveň oznamuje další fázi hry, ve které se začínají vyskytovat investiční omezení, které v podstatě fungují jako oponent hráčovi, nebo alespoň jako jakási překážka k neomezenému investování. Tyto omezení mají totiž vliv na to, jak moc dobře a jednoduše můžete investovat na trhu. Vznikají jakési kontrolované nemovitosti, u kterých po zakoupení vzniká lhůta, která udává, kdy budete danou nemovitost mocí zpeněžit, mění se tedy celková likvidita nemovitostí a tím se vlastně celé město a jeho komunita brání vůči hráčovi, který představuje jakéhosi developera. Míra revolty je pak znázorněna žlutou stupnicí v pravé straně obrazovky, která indikuje postup protihráče a doplňuje růžovou stupnici v levé části, která představuje vaši míru zisků. Pak vzniká otázka, kdy a jak, vypozorovat kde budou ceny nemovitostí růst. Během první části hry vám narativ oznamí, že se ve městě usadili takzvaní “weird folk”, které bychom mohli brát za nějaké udávače trendu, které bude následovat i trh. Proto se jednou za pár kol v nějaké části města objeví zeleně pulzující blok, který právě označuje tyto “weird folk” a tak můžeme předpokládát, že nemovitosti v této lokalitě začnou růst na ceně.

“...weird folk settled.”

Nakonec, po několika minutách, desítkách minut se můžete dobrat do dvou možných konců, buď vás město přivede na mizinu a město zůstane v rukou obyvatelů nebo jako úspěšný developer ovládnete trh a celé město.

Design a vizuální zpracování hry se nese ve velmi jednoduchém stylu, během celé hry neuvidíte více než pět barev, to přispívá hře na osobitosti, ale zároveň k míře celé abstrakce, která je nedílnou součástí hry. Celá hra je totiž o společenstvích, o lidech, ale ve hře je můžeme zaznamenat pouze abstraktně nebo skrze narativ. To má za následek, že hra působí spíše jako úmělecké dílo, pro které není hlavním účelem samotné hraní, nýbrž sdělení autora, které má do činění s jeho osobní zkušeností nebo jeho politickým postojem. Nova Alea je jednou z těch her, která toho vypovídá daleko víc, než sama o sobě ukazuje. Celou hru, bychom mohli také chápat  jako jakési podobenstvi  na nynější ekonomické trendy v naší společnosti a snahu autora o zvýšení povědomí o problémech v kapitalistické společnosti, což se hře daří, ale pouze do takové míry, jaká je schopnost hráče porozumět danému tématu a o tom, kolik si toho je hráč schopen sám posléze nějakým samostudiem nastudovat, protože samotná Nova Alea vytváří více otázek než odpovědí.