pátek 29. dubna 2016

Save the Date: Stokrát a stále poprvé

Save the Date
Paper Dino Software (2013). Save the Date. (Windows, Mac OS X, Linux)

Save the Date je indie hra řadící se do žánru vizuálních novel typu dating sim s neobvyklým zvratem - cílem není jen získat dívčinu přízeň a pozvat ji na schůzku, ale hlavně ji udržet naživu. Tuto experimentální a (slovy autora) “vcelku ujetou” hru stvořil v roce 2013 Chris Cornell pod hlavičkou Paper Dino Software a v duchu fair use/fair dealing principu ji zveřejnil na svých webových stránkách paperdino.com k volnému stažení. Autor rovněž otevřeně vybízí uživatele k pořizování screenshotů, audio- či videonahrávek za účelem recenzování a hodnocení.


Žánr
Hra spadá do žánru vizuálních novel, které jsou charakteristické svou narativní výstavbou, důrazem na zápletku a takřka absencí akčních scén. Jelikož je hra vystavěna na statických obrazech (případně jednoduchých animacích) a textu, je snadno hratelná, čímž se potenciálně stává přístupnější pro širší publikum. Pro vizuální novely je charakteristická lineární výstavba příběhu, který má více konců. Hra probíhá z pohledu první osoby, která činí veškerá rozhodnutí o směřování dějové linky a která v případě Save the Date (a dalších) není zobrazena.
Cílem her typu dating sim je vždy získat přízeň vybrané postavy (převážně dívky), přičemž často tyto hry obsahují prvky eroge. V tomto ohledu se Save the Date poněkud liší, jelikož nejenže postrádá jakékoli prvky erotiky, ve hře se “dívka snů” Felicia fyzicky vůbec neobjeví, což je klíčová informace pro celkový výklad hry.

Narativ
Základní premisa je prostá a odpovídá žánru dating sim - pozvete dívku na rande do jedné z nabízených restaurací a snažíte se, aby schůzka probíhala co nejlépe. Vše probíhá podle plánu, dokud nenastane zvrat, načež Felicia zemře. Buď podlehne alergické reakci na arašídy, zahyne v moři, když se zhroutí venkovní terasa, stane se obětí pouliční střelby, nebo zemře ještě mnohem absurdnějším způsobem. Vaším cílem tedy není jen získat dívku svých snů, ale především udržet ji naživu. Pokaždé, když vás její smrt dostane na začátek hry, objeví se ve hře nová možnost (např. varování, že jídlo obsahuje arašídy) a vy tak můžete využít znalosti z předchozího hraní. Zde se však hra získává metafyzický rozměr, jelikož můžete Felicii sdělit, že je pouze virtuální postavou v počítačové hře a nic okolo není skutečné. Postupně se tak dostanete k filozofickému rozhovoru a dochází k proboření tzv. čtvrté stěny tím, že se počítačová postava začne zajímat o důvody, proč hra funguje tak, jak funguje.
Klíčové ale je, že hra nemá pro svůj žánr typický konec, tedy že hráč získá srdce své vyvolené. Hráč se tedy dostává do pozice, kdy cíle může dosáhnout pouze v případě, že hru přestane hrát (princip win by quitting) - zde tedy narušuje i konvence žánru visual novel, jelikož hráč sice má možnost vyzkoušet několik dějových linií, šťastného konce se ovšem ani jednou nedočká.

Herní mechaniky
Ovládání hry je velice jednoduché - v zásadě se jedná o pouhé klikání levým tlačítkem myši, ať už jde o odklikávání textu nebo o vybírání jedné z nabízených možností. V tomto ohledu hra připomíná spíše jakousi interaktivní animaci, jelikož zde nenabízí takřka žádný prostor pro individuální poznávání světa. Dějová linie se posouvá právě na základě zvolených odpovědí, a zatímco některé možnosti (např. výběr ze tří možností jídla) jsou pouhé iluze volby - hráče přivedou ke stejnému bodu - jiné možnosti jsou pro vývoj hry klíčové. Důležitým prvkem této hry je fakt, že není možné ji dokončit napoprvé. Jak se hráči nedaří vysněnou dívku udržet naživu, hra nabízí nové a nové možnosti, které děj posouvají dále. Počet selhání před dokončením hry záleží na vnímavosti hráče: čím dříve si uvědomí metafyzický rozměr hry, tím rychleji postupuje. Neustálé selhávání je však silně frustrujícím prvkem, který může některé hráče odradit od hraní. Autor hry si je ovšem tohoto velice dobře vědom, proto pro zvídavější hráče schoval mezi doprovodné soubory návod, jak hru obelstít. Pokud se hráč vydá cestou hackování, ve hře se objeví nová dialogová možnost, která obě postavy rychle dovede ke šťastnému konci.


Audiovizuální stránka
Pro hry typu vizuálních novel je audiovizuální reprezentace nesmírně důležitá. Použitá grafika je dle mého názoru jednou z nejsilnějších stránek hry; autor se vydal cestou minimalistických statických obrazů s ostrými geometrickými hranami. Hra nabízí několik základních prostředí - výchozím bodem je vždy pokoj hlavní postavy, odkud se může vydat do thajské restaurace, hamburgerového fast foodu, nebo do mexické restaurace na břehu moře. Za vyzdvižení rovněž stojí použitá hudba, kterou pro hru složil Francisco Cerda a která tematicky dokresluje každou herní lokaci a zvýrazňuje atmosféru. Stejně jako grafika je však i po hudební stránce hra značně minimalistická - nesetkáme se zde s téměř žádnými doprovodnými zvukovými efekty.

Interpretace a závěr
Hra Save the Date v mnoha ohledech vybočuje ze svého žánru a stává se spíše interaktivní animací a filozofickou úvahou o šťastných koncích. Rande s Felicií vždy skončí katastrofou, na jejímž konci zemře - jedinou možností, jak dívku udržet naživu, je nakonec na schůzku vůbec nejít, čímž se ale nenaplní klasický cíl her typu dating sim. Dokonce ani po hackerské úpravě nastavení se ze dvou postav nestane pár. Autor tím vysílá vzkaz, že i v reálném životě nastávájí situace, kdy si dvě osoby zkrátka nejsou souzeny.
Hra tak nabízí dva překvapivé rozměry - díky bizarním smrtím dívky na začátku působí jako zábavná adventura, která však postupně získává metafyzické obrysy a nutí hráče hluboce se zamyslet nad vlastním životem mimo obrazovku. Jednu věc ale nenabídne - pocit uspokojení ze splnění cíle; toho může hráč dosáhnout jedině v případě, že hru přestane hrát a šťastný konec si sám vymyslí.

Platformy: Windows, Mac OS X, Linux x86
Rok vydání původní verze: 2013
Žánr: vizuální novela, dating sim
Země výroby: USA

Žádné komentáře:

Okomentovat