Vyzkoušej cenzuru médií! The Republia Times

Designer Lucas Pope vytvořil The Republia Times jako předchůdce hry Papers, Please, která je taktéž určena jako předehra počinu Ludum Dare 23. The Republia Times je volně hratelná šiřitelná single player online flash hra určená pro široké herní publikum.

Pravděpodobně největší zalíbení ve hře mohou najít nadšenci jednoduchých retro her a také fanoušci historie, především pak hráči zapálení do tématu propagandy a cenzury médií. To je také pravděpodobně hlavní myšlenka hry. Totiž poučit všechny hráče prostřednictvím obsahu hry o diktatuře, komunismu a cenzuře médií pomocí prostředků jako je například vydírání, či hodnocení výsledků výkonů.

Hrou The Republia Times se hráč stává blíže nespecifikovaným editorem novin „The Republia Times“ poněkud komunistické země Republia, kde funguje klasická propaganda prostřednictvím novin v jedné ruce s cenzurou médií. Protagonistovi hry je oznámeno zajetí rodiny a to, jak s ní bude zacházeno, záleží pouze na samotném hráčovi respektive editorovi jmenovaných propagandistických novin.

Hlavním úkolem hráče je prostřednictvím správného zařazení vhodných článků do novin získat více čtenářů a zároveň tak utužit loajálnost čtenářů deníku The Republia Times k poněkud již zmíněné propagandistické vládě země Republia.

Důležité při výběru správných článků je vybírat ty, které pozitivně referují o vládě země Republia, či jsou pro potenciální čtenáře nějak zajímavé. Vybírat hráč může z klasických novinových témat jako je počasí, politika, ozbrojené síly, sport, či dokonce bulvár.

Rozhodující je také délka jednotlivých článku. Čím je článek delší, respektive v samotné gameplay větší, tím je pro čtenáře poutavější a tím více loajálních čtenářů vláda získá. Důležitý je také co největší počet článků a co nejméně prázdného místa v novinách. Z toho vyplývá, že je proto třeba najít určitý balanc mezi získáním loajality čtenářů k vládě a zároveň adekvátním počtem článků pro zvýšení počtu čtenářů.

Noviny a celková hra tak hráčovi přibližuje nejen propagandu, ale podle možností volby jednotlivých článků především cenzuru médií. V průběhu hry se mezi články také objevují telegramy od rebelů, kteří postupně od žádosti o pomoc, až po vyhrožování apelují na zařazení negativních článků vůči vládě do novin. Hra navzdory tomuto faktu ovšem vždy končí tím, že jsme sesazeni z pozice editora a rodina je vládou „eliminována“.

The Republia Times patří do žánru strategie, k čemuž nahrává fakt, že se hráč musí strategicky rozhodovat navzdory krátkým časovým možnostem. K výběru článků má totiž hráč 12 hodin v samotné hře, což v reálu znamená přibližně 1 minutu.

Hra přebírá ovládací prvky z historických her, kde je zvykem velice jednoduché uživatelské ovládání hry. The Republia Timeas je primárně ovládána myší. Články hráč vybírá podle titulků na levé straně obrazovky a myší je potom posouvá do samotných novin na pravé části obrazovky. Ovládání hry tak hráči připadá poměrně dynamické, ale především velice reálné. Při samotném gameplay totiž používáme stejné nástroje, jako užíváme při manipulaci s reálnými dokumenty v PC.

Herní mechanika je jasnou metaforou propagandy a již výše zmíněných prostředků jako je např. vydírání. The Republia Times má totiž poměrně emotivní charakter a reprezentuje kromě toho cenzuru v médiích jako je tomu v současné KLDR. Jakožto protagonista hry se musíte rozhodovat mezi poměrně drastickými volbami. Tento fakt hráče nutí uvažovat nad možnými důsledky jednotlivých rozhodnutí. Hra je teoreticky rozdělená do několika levelů a záleží pouze na hráči a jeho rozhodnutích, do jakého levelu se probojuje.

Zvláštností je, že je ve hře zakomponovaná celkem milá hudba, která se střídavě stává dramatičtější při uvedení verdiktu po každé novinové uzávěrce a posléze opětovném zklidnění hudby s počátkem dalšího herního dne.

The Republia Times je graficky velice jednoduchá. Hra není barevná, je pouze černobílá, což ovšem napomáhá plnému soustředění se na obsah samotné hry a navození dojmu „retro hry“. Je zde obsáhlá absence jakéhokoliv prostředí. Celá hra má stejný vizuál v podobě výběru již zmíněných článků a samotných novin, který se střídá s oznámením výsledků a zadáním dalšího úkolu.

Narativ je do hry zařazen v podobě emergence. Najdeme zde klasické kombinace pravidel v podobě zařazení článků do novin a zároveň vývoj příběhu si hráč sám určuje svojí volbou. Je tedy možné „nechat popravit rodinu“ hned první den, či vydržet až např. do 11. dne. Samotný avatar ve hře chybí, což pomáhá uvození pocitu, že jsme reálnými tvůrci příběhu a hráč se tak více integruje do samotné hry a jejího příběhu.

The Republia Times přináší nový koncept hry, avšak do budoucna by bylo vhodné hru updatovat. Jelikož je počin výsledkem dvoudenní práce, je hra málo vypracovaná nejen z hlediska strategie samotné hry. Titulky článků jsou do hry implementovány náhodně a lze ve hře vypozorovat tendenci nabídnout hráči v jednom stejném levelu různé články a zároveň neustále nabízet stejné články v různých levelech. Nabízené titulky článků jsou proto stále stejné a v pokročilejších misích chybí inovativnost. Hráč tak při hře může velice rychle nabrat zkušenost s volbou adekvátních článků pro splnění daných misí, což snižuje atraktivitu jakési „znovuhratelnosti“ a zvyšuje pravděpodobnost hráčova automatického výběru článků.

Podle mého názoru je hra poučná, ale příliš jednostranná. Prakticky totiž nekončí jinak, než prohrou. To může ovšem být zrcadlem takových skutečností v podobných státních režimech v reálu.

Tvůrce se tak pravděpodobně snaží hráče poučit o tom, jak je situace vždy z nějakého pohledu nevýhodná. Samotný hráč má před sebou několik možností, v tomto případě, nesvobodné volby, jelikož každé rozhodnutí, které učiní, je nevratné a zásadní. Zajímavé je, že pokud přirovnáme tvrzení ve hře, že rodina editora je za jistých okolností v pořádku, editor by si ve skutečnosti tímto tvrzením nemohl být nikdy jist, jelikož každé rozhodnutí, které učiní, vede vždy k prohře neboli eliminaci rodiny. Je proto nejasné, zdali je teoreticky rodina v průběhu gameplay v podstatě v pořádku a dobře opečovávaná, jak je mezi různými levely tvrzeno vládou, jelikož protagonista hry se prakticky nikdy nedočká šťastného konce. Na závěr zmíním, že herní počin je vytvořen v Actionsrcipt 3.

Platformy: Online

Rok vydání původní verze: 2013

Žánrové zařazení: Strategie

Designéři: Lucas Pope

Země výroby: Spojené státy americké