Argument
Champion je nezávislá („indie“) počítačová hra od Bigblueboo Labs dostupná
zdarma online. Vznikla v roce 2012 v rámci nezávislé herní vývojářské
soutěže A Game By Its Cover a inspiroval ji fiktivní obal hry.
Hra
nás přivádí do prostředí veřejné diskusní soutěže, v níž je cílem
přesvědčit publikum silou svých argumentů a projít tak postupně všemi čtyřmi
levely (neboli městským, regionálním, národním a světovým mistrovstvím),
přičemž stoupá jak počet kol v levelu, tak obtížnost hry.
 |
| Obal, který se stal inspirací hře Argument Champion |
Od
počátku nás provází démon Corax, jednooká okřídlená šedivá příšerka pojmenovaná
po Koraxovi ze Syrakus, jednom ze zakladatelů starořeckého řečnického umění.
Corax je zdrojem veškerých informací, které se o hře a jejích pravidlech
dozvídáme.
Princip
hry není složitý, naším úkolem je vybrat si v každém levelu jedno slovo
(tezi) a následně jej obhájit úspěšněji než soupeř. K tomu v každém kole
levelu (jejichž počet mimochodem není nikde uveden, takže při své první hře
netušíte, kolik kol vás čeká) využíváme koncepty navrhované publikem. Zde nám oproti
reálné diskusní soutěži Corax poskytuje nezanedbatelnou výhodu – ukazuje nám
názory publika. To se ve hře projevuje zcela stádně a černobíle – diváci jednotlivé
koncepty svorně buďto milují, nebo nenávidí.
Z myšlenek
publika si můžeme zvolit buď slovo označené srdíčkem, kterým budeme podporovat
svoji tezi, nebo naopak slovo s křížkem, kterým budeme podkopávat
soupeřovu obhajobu. Poté, co si vybereme, se před námi objeví myšlenková mapa
asociací na vybraný pojem. Někdy je souvislost mezi slovy zřejmá, například
pokud jde o synonyma (floor – ground), ustálená slovní spojení (thick milk),
homofona (bear – bare) nebo slova, která se logicky rozvíjejí (baby – girl /
boy), jindy je zapotřebí více fantasie, abychom spojitost odhalili. Na to ale
není čas. Jakmile se před námi objeví myšlenková mapa, rozběhne se časový
limit, ve kterém se klikáním na jednotlivá slova dostáváme k dalším a
dalším asociacím. Cílem je dobrat se co nejrychleji naší teze: čím kratší je
řetězec asociací, který sestavíme, a čím rychleji jej zvládneme sestavit, tím
silnější je výsledný argument. Přesvědčivost argumentu ohodnotí publikum
příslušným počtem srdíček různé velikosti, které ukazují skóre.
 |
| Druhé kolo hry |
Menu
hry sice slibuje multiplayer pro dva hráče, ten však zatím není v provozu.
Tudíž se musíme spokojit se soubojem s počítačem předdefinovanými soupeři.
Jako avatar je hráči přidělena hnědovlasá žena v zelených šatech, která se
ve čtyřech kolech střetne postupně se čtyřmi různými protivníky, třemi muži a
jednou ženou. Posledním a nejtěžším soupeřem je obhajující mistr světa, Coraxův
chráněnec Tisias, jehož jméno je opět odkazem na antickou řeckou sofistiku.
Při
prvním pohledu na hru vás pravděpodobně nenapadne, že byla vytvořena teprve
v loňském roce. Její těžiště neleží ve zpracování vizuální stránky ani
zvuku, obojí je naopak velice jednoduché. „Rozpixelovaná“ grafika připomíná hry
staré dvě desetiletí; zvuk je minimalistický. Prostředí hry se v průběhu
hry neproměňuje, skládá se z pódia se dvěma řečnickými pultíky a
z hlediště zaplněného diváky. Postavy nedisponují mimikou a oblečeny jsou
formálně, jak bychom u příležitosti veřejné diskusní soutěže očekávali.
Poslední soupeř, Tisias, je podle vzhledu starší muž, což může vyvolávat dojem
moudrosti a zkušenosti.
Zvuková
stránka se omezuje na pípání při vyťukávání písmen (řeč postav se objevuje
postupně po písmenech, nicméně kliknutím můžeme proces zrychlit a celá věta se
objeví naráz) a na signál upozorňující na Coraxův příchod či odchod nebo na
začátek dalšího levelu. Absence hudebního doprovodu a dalších zvukových efektů ale
není na škodu, naopak, ticho umožňuje snadnější soustředění.
Jednoduché
je i ovládání hry – potřebujeme pouze levé tlačítko myši. Klikání je však během
hry až příliš – vedle (opakovaných) pravidel a tipů, které nám přináší Corax a
argumentů vlastních i soupeřových musíme v každém levelu odklikat také stále
stejnou úvodní a závěrečnou promluvu moderátora. Další problém můžeme vnímat ve
fázi výstavby argumentu v myšlenkové mapě – rozklikneme-li si v pavouku
více slov, začne být mapa dost nepřehledná, slova se vzájemně překrývají a
navíc se celý pavouk pohybuje, takže pokud se chceme vrátit k některému z dřívějších
výrazů, může nám mezitím hledané slovo odplout mimo vymezený prostor.
 |
| Vítěz se dočká gratulace i od samotného Coraxe |
Pochopení
a ocenění hry Argument Champion vyžaduje určitou jazykovou úroveň, hra tedy není
určena pro angličtináře-začátečníky. Přestože tvůrci nikde neuvádí žádnou
doporučenou věkovou hranici pro hráče, stěží si dovedu představit, že by
zaujala někoho pod patnáct let.
Domnívám
se, že účelem hry je zejména pobavit, nikoli věrně simulovat veřejnou diskusní
soutěž, neboť schopnost vidět preference diváků, stejně jako názorová
jednotnost publika, neodpovídá realitě. Také si lze jen obtížně představit, že
by ve skutečnosti mohlo docházet k podobně absurdním soubojům, jako
například v případě duelu „honey“ vs. „shit“.
Přistoupíme-li
však na svéráznost obhajovaných tezí a na fakt, že v některých spojeních
je obtížné vystopovat logiku, u řady argumentů a slovních hříček se můžeme
dobře zasmát. Zároveň však lze vnímat satiričnost hry: absurdita některých
argumentů možná ukazuje z reality více, než by nám bylo milé. Síla
rétoriky zdaleka neleží jen v logice a kvalitě argumentů, ale i
v řadě dalších aspektů projevu.
Platforma: internetový prohlížeč
Rok vydání: 2012
Tvůrce: Bigblueboo Labs
Žánrové zařazení hry: logická, experimentální
Žádné komentáře:
Okomentovat