neděle 4. prosince 2011

Noční můra stereotypu

Increpare games (2011). American Dream. (Flash).

Jednoduchá. Pravděpodobně první slovo, které vám asociací vytane na mysli ve spojitosti s hrou American dream. Schématická a až morbidně doslovná. V úvodu hry sledujeme postavu, jak spouští rekordér s motivační kazetou a v rychlé sledu po ní opakuje výrazy jako „úspěch“, „prosperita“ či „moc“, dokud nepřijde s geniální nápadem vydělat milion dolarů. Motivace hry daná motivační kazetou. Nastoupíte do makléřské firmy, protože momentálně je to v kurzu a dá se tu vydělat balík, když se trochu snažíte a aspoň na minimální úrovni ovládáte logiku a statistiku. Šéf vás celkem rychle uvede do situace – kupuj za málo, prodávej draho a až se trochu napakuješ, koukej si zmodernizovat byt a roztoč pořádnou pitku... jo a slyšel jsem, že máš docela pěknou ženu, se kterou bych se rád blíže poznal.

Herní prostor je zúžen na váš byt v provedení schématického architektonického plánku a na vaší práci představovanou obrazovkou s grafy akcií. Nic víc k životu nepotřebujete, stačí pendlovat mezi nimi za pomoci tří tlačítek. Spánek je luxus, který si nemůžete dovolit, stejně jako ostatní základní lidské potřeby. Jediné, na čem záleží, jsou peníze. Možná právě proto se herní čas posouvá po týdnech, tedy doslova a do písmene od výplaty k výplatě. Jenže na bankovní konto se vám nikdo nedívá, tak jak dát lidem jasně najevo, že jste ve vatě? Byt! Ta výkladní skříň vašeho života, reprezentace vaší osobnosti. Protože vkus a noblesa jsou jasně definovány módou, řídíte se její svatou knihou – katalogem a podle něj také koupíte veškeré vybavení a nábytek. Trend je ovšem limitován sezónou, a tak vás za pár týdnů čeká celková obměna interiéru a po chvíli znovu...

Jediné odreagování a vybočení z rámce domov <> práce, které hra nabízí, je pořádání párty u sebe v doma. Ale nenechte se mýlit, i tato skutečnost přesně zapadá do vzorce pro dosažení úspěchu. Jednak je to příležitost, jak všechny příchozí upozornit na okázalost svého bytu, a zároveň vám umožňuje navázat výhodné společenské styky – a to opět s ironickou doslovností. Nejedná se totiž o blahosklonné potřásání rukama a předávání vizitek, ale o sexuální praktiky, za jejichž absolvování (vámi nebo vaší ženou) získáte cennou informaci, na kterých akcií rychle vydělat. S postupem hry se praktiky stupňují (sado-maso, styk se zvířaty), ale vy neváháte ani vteřinu při setupování do tohohle bahna, protože vás v kapse hřejí prachy. Po dosažení milionu dolarů pak dokonce vše popřete (či vytěsníte z paměti), protože „jste ho vydělali vším, co máte rádi“.

Právě jednodušením a schématičností hry se dostáváme až na kost bezobsažnosti stereotypu, protože herní prostředí nám neposkytuje jakoukoliv výmluvu, kterou bychom se mohli zaštítit. Neděláme to rodinu, neděláme to proto, abychom se měli líp a už vůbec celé tohle martyrium nepodstupujeme proto, že nás to baví. Děláme to, abychom vydělali peníze, které nám umožňují pořídit si určité prostředky a ty nám zase na oplátku umožňují vydělat víc. Kvůli utkvělé představě, že být úspěšný a bohatý je univerzální recept na štěstí, vstupujeme do bludného kruhu, na jehož konci nás nic zásadního nečeká.


autoři: Stephen Lavelle, Jasper Byrne, Terry Cavanagh a Tom Morgan-Jones

Žádné komentáře:

Okomentovat