neděle 4. prosince 2011

Lady Popular: Tak trochu dutá lejdy

Ráno se probudit, vyčistit si zuby, odejít do práce, vrátit se domů, věnovat se svým koníčkům, přátelům a zábavě, do toho jíst, meditovat, milovat… I když má být Lady Popular simulací reálného života, běžné aspekty lidského bytí z předešlého výčtu v ní nenajdete, a pokud ano, tak budou zastoupeny jen sporadicky a z hlediska podstaty této onlajnovky budou stát vždy spíše na vedlejší koleji. „Populární lejdy“ totiž nabízí únik do zcela jiného světa, slovy autorů do „velkého života“ plného krásy, módy a luxusních večírků.

Při vstupu do hry systém hráče požádá o zadání jména pro svého avatara (výhradně dívku) a dále je umožněno velmi omezeně upravit jeho, resp. její fyzický vzhled. Nicméně pouze jméno je tím, co během hry zůstává, tzn. že dále ho již nelze měnit. Vizáž je možné i nadále upravovat v nemocnici, která ve hře neslouží k ničemu jinému, než právě k podstupování plastických operací, nebo je zde možné vyhledat psychoterapeutickou pomoc. Toto totální vyabstrahovaní reality na její nejjednodušší a nejpovrchnější minimum je však příznačné pro celou hru.

Vše v Lady Popular je jen jakýmsi pozlátkem bez hlubšího smyslu a obsahu. Dokonce i samotná postava, ač člověk, tak spíše věc/šperk, u kterého neustále funguje možnost změny tvaru nosu, rtů, změna délky a barvy vlasů apod.. Navíc si nelze ke své postavě vytvořit jakýkoli vztah, protože nám hra například nenabízí žádné biografické údaje nebo výběr povahových rysů. Psychologie postavy, případně její mentální výbava je tak absolutně potlačena, o čemž však svědčí i fakt, že do hry hráč vstupuje s inteligenčním kvocientem 60. Dále veškeré potřeby avatara směřují jediným směrem, a to k získávání a hromadění majetku, pokud možno s vydáním co nejmenšího úsilí. Smyslem hry je tak neustálá honba za popularitou, jak ostatně vyplývá z názvu, která je dána povrchními hodnotami, jako jsou peníze nebo vzhled.

Vizuální stránka je ve hře stěžejním prvkem. Přes obsahovou vyprázdněnost a povrchnost veškerého počínání Lady Popular láká a podbízí se líbivým prostředím plným barev, květinkových vzorů a všudypřítomnými nápisy jako VIP apod. S tím souvisí i herní mechaniky, které hráči sice umožňují zajít do fitcentra nebo do knihovny, nicméně takovou akci lze zaopatřit jediným klikem, kdy následuje přepnutí herního času do času reálného a hráč tak sedí před monitorem a sleduje půlhodinové odpočítávání časomíry, která signalizuje, jak dlouho postava ještě stráví tréninkem, studováním nebo třeba hygienou, to vše bez vynaložení jakéhokoli intelektuálního úsilí. V tomto smyslu je hráč neustále veden kupředu samotnou hrou, která s ním komunikuje prostřednictvím textu, kdy zadává cíle (většinou si koupit něco nového na sebe nebo do bytu), které je nutné splnit pro postup do dalšího levelu. Práce s plynutím času je v dané hře dvojí. Při některých činnostech se hra přepíná do reálného času (již zmíněné činnosti nebo například pracovní doba) a jednak je možné některé úkony provést jediným klikem (změny vzhledu, kadeřník, nákupy).

Nejpropracovanějším prostředím je prostor obchodního domu, ve kterém si lze zakoupit především nové oblečení. Nakupování oblečení je v celé hře asi tou nejpropracovanější agencí a tvorba různých kombinací oděvů je asi tím nejkreativnějším, co hra nabízí. Samozřejmě čím „dražší“ oblečení hráč pro svou postavu zvolí, tím účinněji stimuluje její potřeby jako štěstí, anebo díky tomu například roste šance, že se vaše postava seznámí s dobře situovaným mužem a zahájí s ním partnerský život.

Když už konečně hra nabízí určitou agenci, kterou lze z hlediska dané fikce považovat za blízkou skutečnosti, dochází k rychlému vystřízlivění. Realita je v tomto případě zredukována tak, že partnera lze potkat jedině na diskotéce a pouze vlastním přičiněním, tj. promyšleným flirtováním. Pro mě zvrhlému autorskému vidění světa však odpovídá fakt, že muži jsou v Lady Popular pouhým zdrojem peněz a při každém takovém seznámení, které probíhá náhodně, vám hra o daném muži nenabídne žádnou jinou informaci, než jen jaký je jeho společenský status a kolik od dotyčného denně získáte peněz.

Lady Popular je tak hrou primárně cílenou na mladé dívky či ženy a snaží se tak velmi zjednodušeně a povrchně definovat způsob ženského vidění světa. V některých ohledech se snaží věrně simulovat skutečnost (pracovní režim…) a v některých je od reality na hony vzdálená. To když například hráč nedá své postavě 4 dny najíst a ona stále vykazuje nadprůměrnou míru pocitu radosti a štěstí. Jak již bylo zmíněno, smyslem hry je získávání a hromadění majetku. Převládající ideologií ve hře je tak konzumerismus. Lady Popular tedy představuje únik do na oko dokonalého světa. Upřímně, kdo by do světa, ve kterém si není možné ani dojít na toaletu a lékařská péče se zde omezuje pouze na plastickou chirurgii, rád unikal?

Žádné komentáře:

Okomentovat