neděle 4. prosince 2011

Jak to oje*at, abych byl milionář?

Stephen Lavelle, Terry Cavanagh, Jasper Byrne, Tom Morgan-Jones (2011). American Dream (PC).

Pět set dolarů a byt 2+1 skoro jako v paneláku. To je fiktivní prostředí, do něhož je uvržen hrdina hry American Dream. V úvodní sekvenci se dozvíme více o jeho roli: právě si vyslechl motivační nahrávku a pojal přesvědčení, že se stane milionářem; že bude kupovat levně a prodávat draze. Jeho zaměstnáním je obchodování s akciemi celebrit americké popkultury. Pevná část mzdy činí 100 dolarů týdně, nicméně skutečný výdělek závisí na vrtkavosti neviditelných rukou trhu a umění hrát na burze. Kromě akcií se ale hrdina první den v práci setká s kolegou, který mu doporučí, aby pozval ostatní na večírek, až si zkrášlí bydlo.

Herní mechaniky jsou velmi omezené, jejich pravý význam a dopad však hráč objeví až během hry. Dosažitelná jsou prostředí domova a práce, přičemž každý přesun do práce znamená posun v čase o týden. „Doma“ se hráč pohybuje mezi jednotlivými místnostmi a může podle svých finančních možností nakupovat některé prvky vybavení bytu z aktuálního zásilkového katalogu (nově zakoupeným kusem se pouze nahradí stávající, který zmizí bez náhrady). „Práce“ sestává z nákupu a prodeje akcií (10 titulů, max. počtu 50 kusů), opět dle aktuální finanční situace; hráč má k dispozici jednoduché grafy vývoje cen jednotlivých akcií.

Část děje se odehrává zdánlivě bez zásahu hráče. Ceny akcií stoupají a klesají, čas od času vyjde nový katalog nábytku (čímž dosavadní vybavení bytu „vyjde z módy“), občas se u hráče doma koná večírek (ilustrováno jednoduchými karikaturami na způsob Kámasútry kreslené myší v bitmapovém editoru). Na tyto události však mají hráčovy aktivity nepřímý vliv – ejhle persuasivní prvek hry! Když hráč maximalizuje konzum, zvýší se jeho společenský status i šance na přínosné styky.

Z herní mechaniky vyplývají určité stereotypy v zobrazení životního stylu „amerických snílků“:

- život se odehrává pouze v práci nebo doma (kupodivu ale není zobrazeno přesouvání automobilem)

- čas běží po týdnech (mimopracovní část všedních dní zřejmě nestojí za řeč)

- i na „domácích“ večírcích se vyskytují lidé ze stejné branže

- k penězům přijde snáze ten, kdo jim obětuje i svůj intimní život

- nábytek je spotřební zboží, které se několikrát do roka obměňuje, aby nevyšlo z módy

- zásilkový katalog je bible určující vkus; kdo nemá vše nové, k tomu se nikdo na večírek nepozve (tlak na konzum a zároveň uniformita vkusu)

- inflace: věc, která na začátku hry stojí deset dolarů, jde ke konci hry do tisíců (to ovšem neplatí pro akcie)

- nákupem nového zařízení zcela zmizí to staré, neřeší se následný prodej ani „kam s ním“ (Jan Neruda se jistě obrací v hrobě)

Pozn. na okraj: Jako určitý stereotyp anglosaského mainstreamu se dá chápat i ovládání hry pomocí klávesnice. Kromě kurzorových šipek se totiž používá klávesa „Z“, která je na anglické klávesnici (QWERTY) o něco lépe dosažitelná než na QWERTZ nebo AZERTY.

Žádné komentáře:

Okomentovat