neděle 4. prosince 2011

Dvacetihodinový okamžik před smrtí

Hru The End jsem zkusil až nakonec, a vzhledem k délce a náročnosti nabízených dalších možností to byla chyba. Pokud totiž chcete dojít až na konec (tedy skutečný The End), a u toho splnit většinu z nabízených úkolů, hraní vám zabere celý víkend.

Co se týče herních mechanik, nabízí jich hned několik. Od klasického výběru Avatara (což se může stát vlastní hrou – má přítelkyně by o tom mohla vyprávět) přes mariovské pohybování při vlastním hraní až k zamýšlení se nad smyslem života a smrti. Jednotlivé mechaniky do sebe zapadají smysluplně. Problém pro mne byl mechaniky skombinovat se zamýšleným příběhem. Fikce totiž zcela neodpovídá nabízeným mechanikám. Pokud se chcete dobrat nějakého výsledku, potřebujete především dobrý odhad a notnou dávku trpělivosti. V podstatě vám to vystačí k absolvování celé hry…

Nicméně jeden důležitý prvek mechaniky pohybu je pro fiktivní složku podstatný. Máte totiž možnost využívat jakéhosi stínového překlenutí, což v kontextu hry o smrti a posmrtnosti dává smysl. Pomocí stínů a základů optiky se totiž můžete dostat do míst, kam byste se jinak nedostali. Stíny vám tak rozšíří možnosti pohybu takřka o jeden (posmrtný nebo neživoucí) rozměr. Ještě jedna mechanika souvisí s příběhem. V této hře není možné „umřít“ ve smyslu jiných her. Tady se avatar posune zpět vždy na místo posledního uložení. Mechanika je vyjádřena lampou v jeskyni, kterou postava příchodem rozsvítí.

Naproti tomu běhání a skákání v jednotlivých jeskyních (které vyplňuje nejvíce herního času) s myšlenkou hry nesouvisí tolik – pokud ovšem nebylo cílem autorů vštípit teenagerům při hledání smyslu života smysl pro trpělivost a odhad.

Co se týče ideologie, pak je zcela na vás, jaké odpovědi volíte v otázkách, které se vždy na konci jednotlivých částí hlavního questu objeví. Možnosti jsou pouze dvě – buď můžete s danou otázkou souhlasit, anebo ne. V podstatě jde ve hře o zařazení vaší osobnosti do blízkosti nějakého známého myslitele. Omezujícím prvkem je množství myslitelů.

Pro věřícího člověka pak ideologie otázek postrádá kýžený cíl, protože jsou otázky poměrně jednoznačné. Pokud ovšem neovládáte angličtinu excelentně, mohou pro vás některé otázky znamenat jistý morální problém, protože „přece“ nechcete odpovídat proti vašemu svědomí.

Tvůrci zřejmě zamýšleli podat co možná objektivní pohled na smrt, jenže už hlavním příběhem vaší postavy tento pohled zkreslili. Jak jinak si vyložit jakýsi předsmrtný stav, ve kterém se vlastně celá hra odehrává. Pro ateisty zbytečnost a noční můra, pro věřící hráče naprostá samozřejmost a potvrzení jeho idejí. Hra se totiž odehrává v okamžiku mezi zahlédnutím meteoritu a dopadem přímo na vás.

Hra je však v celku nesmírně poutavá, a i přes omezený počet myslitelů jste stále zvědaví, ke komu se po jednotlivých splněných úkolech blížíte nejvíce. Lidé užívající Facebook ocení, že mohou porovnávat své názory s ostatními přáteli. Po dlouholetém čekání na nástupce Maria a Samorostu jsem se dočkal důstojného pokračovatele.


Výrobce: Preloaded
Rok vydání: 2011
Název hry: The End
Platforma: PC, flash free online hra

Žádné komentáře:

Okomentovat