pondělí 30. listopadu 2009

Airport Security - co je psáno, to je odebráno

Granáty a malorážky? Kdepak. Virtuální teroristé mají v kufrech jen hady a plyšáky.

Novodobé bezpečnostní standardy na letištích nemají žádný řád a jsou ve své podstatě tak absurdní, až jsou zábavné – alespoň pro nezúčastněného pozorovatele. Proces, kterým musí každý pasažér před vstupem do letadla projít, je opravdu ponižující – čekání ve frontě je korunováno zabavováním nápojů, ostrých předmětů a zubních past. Autoři hry Airport Security ponížení cestujících dále prohlubují. V roli letištního „sekuriťáka“ musíte podle neustále se obměňujícího seznamu zakázaných věcí zabavovat nejen mušle, foťáky či zvířecí lebky, ale i oblečení.

Airport Security reprezentuje monotónnost, bezúčelnost a faktickou neúčinnost celé novodobé letištní kontroly. Hra je nevyhratelná a v nekonečném zástupu cestujících, kteří se hromadí před detektorem, není téměř nikdo, kdo by se na palubu letadla chystal propašovat něco skutečně nebezpečného. Pokud už se nějaký nebezpečný předmět v kufru cestujícího objeví (had, rohatá lebka), v drtivé většině případů není na seznamu zakázaných předmětů. Ten hra sestavuje náhodně a často jej obměňuje tak rychle, že na změnu není možné adekvátně reagovat.

Mezi procedury reprezentované herním mechanismem patří nejen kontrola zavazadel a svršků pasažérů, ale i reakce okolí na hráčovo případné pochybení. Konec hry předznamenává nejen zvětšující se fronta či zabavení nesprávného předmětu, které vyvolává kritiku zástupu čekajících pasažérů, ale i nepozorná kontrola cestujícího pronášejícího nebezpečného plyšáka, na níž negativně reaguje nadřízený nečinně stojící u pásu.

O čem se nás tedy snaží ve výsledku Airport Security přesvědčit? Začněme tím, že zákazy nošení předmětů do letadel se řídí zvrácenou (ne)logikou. Bezpečnost dopravy se díky nim nezvyšuje, jen prodlužují čekací dobu pasažérů. Mezi lidmi, kteří by absurditu situace mohli odhalit jako první, jsou samotní sekuriťáci. Ti však nemají čas uvažovat nad nesmyslností zákazů a nařízení ve chvíli, kdy se vstupu do letadla dožadují hordy lidí. Navíc jsou pod přímou kontrolou svých nadřízených. Šéfové jsou však trpkým ovocem špatného hospodaření s lidskými zdroji - stojí stranou a kromě verbální kritiky nedělají nic užitečného. To vede k jejich odtržení od procedury. Tyto nejviditelnější výroky zastiňují kritiku samotných cestujících. Jsou to přitom právě oni, kteří nejvýrazněji přispívají k absurditě situace. Pokud letiště zakazuje kalhoty, nechají se ochotně svléknout a protestují jen v případě, kdy zabavenou věc nenajdou v oficiálním - a tedy z pohledu dominantního paradigmatu bohorovném – seznamu.

Ačkoliv je hra v tomto ohledu přesvědčivá, opomíná dva procedurální prvky, které tvoří nedílnou součást letištní kontroly. Patří mezi ně osud zabavených věcí a následné chování lidí, kteří potřebují získat nezbytně nutnou zabavenou věc zpátky. Oba prvky přitom logicky doplňují argumentační linii autorů: 1. je veřejným tajemstvím, že si velkou část zabavených věcí po čase rozebere jinak nemotivovaný personál letiště 2. zabavování předmětů denní potřeby (zubní pasty) a tekutin včetně alkoholu prospívá letištní ekonomice – duty free zóna je na „doplnění zásob“ vždy náležitě vybavena.

Pokud by do hry byla zahrnuta simulace těchto procesů, nedostala by se do rukou hráčů jen procedurální argumentace o absurditě nařízení ale i ekonomických zájmech v pozadí procesu. Přitom není jisté, zda je hra úspěšná i v prezentaci zastávaného názoru. Komentáře v diskuzi na stránce se hrou nasvědčují, že řada hráčů Airport Security nepovažuje za nástroj persvaze a zrcadlo odrážející nelichotivý obraz jich samých (odraz, který je má skrze nadsázku probudit z letargie) ale za čirou zábavu. Nevylučuji, že za tímto rétorickým neúspěchem stojí i finální bodové ohodnocení, které odráží úspěšnost hráče při plnění nežádoucího úkolu. Výsledné skóre tak nejen nenutí k seberflexi, ale svým významem přímo vystupuje proti poselství hry.

2 komentáře:

  1. omlouvám se, snažil jsem se krátit, ale té kritiky bylo prostě moc

    OdpovědětVymazat
  2. Dobré postřehy o ekonomických zájmech!

    OdpovědětVymazat